Větrný zámek

Poblíž kostela se nachází nedokončená stavba tzv. Větrného (havraního) zámku. Podle projektu Kamila Hilberta jej začal roku 1930 stavět sochař Josef Šejnost pocházející z nedalekého Těšenova. Na věži zámku sedí sedm skleněných havranů jako připomínka pohádky o sedmi bratrech. Josef Šejnost zde plánoval zřídit muzeum svých medailí, projekt však nebyl dokončen.

Josef Šejnost (30. května 1878 Těšenov – 9. února 1941 Praha) byl český akademický sochař a medailér.

Narodil se v obci Těšenov u Horní Cerekve 30. května 1878. Po studiích na keramické škole v Bechyni nastoupil do továrny na keramiku v Rakovníku. Teprve když se stal finančně nezávislým, mohl v roce 1901 nastoupit na uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Stal se studentem Stanislava Suchardy a Vojtěcha Preislera. V roce 1911 se definitivně rozhodl věnovat se výhradně medailérství.

Realizoval návrhy mincí včetně jubilejního svatováclavského dukátu. Méně známou epizodou z jeho tvorby jsou prototypy marionet podle návrhů M. Aleše. Na medailích vytvořil galerii velkých českých osobností. V druhém mezipatře pražského Obecního domu je umístěna jeho deska s plaketami mužů 28. října: Soukupa, Rašína, Švehly, Stříbrného a Šrobára. Nezpodobňoval jen politiky. V roce 1924 vytvořil medaili na počest našeho prvního olympijského vítěze Bedřicha Šupčíka. Nepřipomínala se ani jeho autorství pamětních desek. Je to například deska na rodném domě Bedřicha Smetany v Litomyšli, deska Karla Havlíčka Borovského v Humpolci a řada dalších, například plaketa Babičky, Mikoláše Aleše, Jana Husa, Vojtěcha Hynaise. Panteon Národního muzea zdobí jeho podobizna Pavola Orzságha-Hviezdoslava. Na mostě v zámku v Novém Městě nad Metují vytvořil sochy medvědů.

Pozoruhodný je jeho "Havraní zámek" se sochami havranů ve věži, na Křemešníku u Pelhřimova.

Celkem vytvořil přes 300 děl, z toho asi 200 medailí. Jeho práce vynikají mimořádnou plasticitou a jsou sběrateli mimořádně ceněny. Věnoval se i teorii a v roce 1924 napsal dílo Problém pokroku v sochařství.

V letech 1905–1907 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.

V jeho díle pokračoval i jeho syn Zdeněk, který vytvořil pamětní bustu Josefa Lady pro Hrusice a kromě sochařské a medailérské tvorby se věnoval i restaurování.

zdroj: Wikipedia